Jak sjíždíte DIVOKÉ vlny života Vy?

Celý náš život je lemován těžkými zkouškami. Máme své jasné představy, jak by věci měly vypadat. Přejeme si pro sebe jen to nejlepší. Chceme obdržet co nejvíce a je nám jasné, že život nám to s jistou samozřejmostí nabídne. Když tomu tak není, jsme rozmrzelé. Stačí málo a už je to tu.

Své o tom ví i můj kamarád Matěj: „Když se rozhodnu jít na společenskou událost, chci být středem pozornosti. Chci, aby se mi každý věnoval, povídal si se mnou a říkal mi, jak moc mi to dnes sluší. Dal jsem si se svým vzhledem práci, tak proč by mě nepochválili? Často jsem hvězdou večírků, ale občas se stane, že tomu tak není. Připadám si jako vzduch. To já nemám rád. Když už si na večírek vyrazím, vím jasně, jak má můj večer vypadat.“

Matěj vždy ví co se má během večírku stát, kolik lidí se mu má věnovat a co přesně mu mají říkat. Je však reálné mít taková očekávání od večírků, od svého života? Proč by všechno mělo být tak, jak si přejeme? Mnoho z nás na to odpoví: „Protože si to tak přeji a zasloužím si to.“.

 

Život nám nic nedluží, nemá žádné povinnosti nám vše dát v plných hrstech. Nemá povinnost zařídit, abychom byli nejkrásnější, nejoblíbenější a nejbohatší, abychom měly VŠECHNO.

 

Jsou věci, které nás přesahují a které nejsme schopny ovládat. To, jak moc jsme (ne)oblíbení závisí z velké části na tom, kdo na daný večírek přijde. Můžeme snad za každých okolností ovlivnit, kdo nás bude obklopovat?

Někdy je lepší se nezaměřovat na to co nemáme. Jsme pak z toho frustrované, cítíme zlost a svádí nás to na špatnou cestu. Proč si však naopak nevážit toho co máme? V duchu poděkovat životu, že máme co jíst, vzpomenout si na pěkné okamžiky uplynulého dne? Budeme se cítit šťastnější a třeba si i uvědomíme, že sice jedna věc nebyla zcela podle našich představ, ale v jiných věcech jsme měly velký úspěch?

Někdy je lepší trpělivě vyčkávat až nám život do cesty připlete to, po čem ve skrytu duše toužíme. Své o tom ví i nadějný český surfař Matěj Novák. Sjíždí tzv. big wave, což jsou vlny větší než šest metrů. Je to sport, který není snadný. Stává se, že ho vlna smete pod vodu a není žádná legrace být pod vodou a doufat, že se snad jednou vynoří a neudusí se. Moře je nepředvídatelné jako život sám. Moc se mi líbilo, jak se k těmto těžkým situacím staví: „Bude to znít hloupě, ale musíte si to tam užít, nesmíte nechat strach, aby vás ovládl, když budete panikařit, tak začne tělo spotřebovávat hodně kyslíku, upozorňuje Novák. Za nejzásadnější část vybavení považuje lano, které ho spojuje s prknem. Je to to jediné, co vám tam dole dá nějaké sebevědomí, líčí surfař.“[1]

 

Naším záchranným lanem je naše vděčnost a pokora.

Děkujme proto životu za to, co máme a pokud nás smetou divoké vlny, užívejme si to, vždyť surfař Matěj Novák, za takovýma vlnami dokonce dobrovolně jezdí!

 

Mějte se a smějte se.

 

Stáhněte si zdarma ukázku e-booku Žena, která toužila po lásce a už Vám žádný článek neuteče. O nových článcích Vás budu informovat jako první pomocí emailu.

 

Zdroje:

[1] Jako první Čech sjel vlnu vysokou jako dům. Jsou to náklaďáky vody, které na vás spadnou, líčí Novák. Aktuálně.cz [online]. Praha: Economia, 2018 [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: https://video.aktualne.cz/dvtv/jako-prvni-cech-sjel-vlnu-vysokou-jako-dum-jsou-to-nakladaky/r~b7a8b8325fed11e8bb5c0cc47ab5f122/?redirected=1527404217

"Miluji lásku a vše kolem ní. Mým posláním je vnést lásku do našich životů ruku v ruce s harmonickými vztahy a štěstím, které si zasloužíme."
Můj příběh si přečtěte tady >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů

  • Zdarma Stáhnout

  • Nejnovější příspěvky
  • Rubriky
  • Potkáme se na Facebooku